Od začátku roku 2015 je v platnosti nová Směrnice pro kontrolu a postih dopingu v České republice (dále jen „Směrnice“). Ta vychází z nové verze Světového antidopingového kodexu (dále jen „Kodex“) a popisuje všechna pravidla ve vztahu k ve sportu zakázaným látkám a metodám, která jsou platná pro všechny národní sportovní svazy. V rámci „našich“ sportů se tedy Směrnice (potažmo mezinárodní Kodex) vztahuje na všechny členy a účastníky soutěží Svazu kulturistiky a fitness České republiky.
V následujícím textu najdete ve velmi zjednodušené podobě základní informace o antidopingových pravidlech, a to jak o těch, která jsou již řadu let stálá a neměnná, tak i o těch, která vstoupila v platnost právě s příchodem roku 2015 (zde se jedná především o zpřísnění trestů za porušení jednotlivých antidopingových pravidel a zohlednění úmyslného a neúmyslného dopingu).
Úvodem
Plné znění Směrnice obsahuje 66 stran textu, dále je každoročně zveřejňován i Seznam zakázaných látek a metod dopingu pro příslušný rok (dále jen „Seznam“). Níže uvedený text je logicky tedy jen krátkým, pro širokou sportující veřejnost obecně informujícím článkem, nikoli vyčerpávajícím materiálem. Některé v článku uvedené informace mohou být v rámci zachování stručnosti a jednoduchosti v porovnání s plným zněním Směrnice neúplné. Budete-li chtít všechny zmíněné dokumenty prostudovat opravdu pečlivě, z následujících odkazů si můžete stáhnout jejich plná znění:
Organizací, která v rámci České republiky dohlíží na plnění Směrnice a z ní vyplývajících pravidel, je Antidopingový výbor České republiky. Jeho oficiální stránky jsou www.antidoping.cz, na nich najdete výše uvedené dokumenty vždy v nejaktuálnějších verzích.
Platnost Směrnice
Směrnice je účinná od 1. 1. 2015 a vztahuje se na všechny jednotlivce, kteří jsou buď členy národního sportovního svazu, nebo se účastní v jakémkoliv postavení jakékoliv aktivity organizované národním sportovním svazem. Zpravidla se tedy jedná nejen o všechny registrované závodnice a závodníky, ale také o neregistrované účastníky svazových soutěží (v kulturistice a fitness se tedy jedná např. i o účastníky tzv. kondičních soutěží, kde není registrace v oddílu ani sportovním svazu podmínkou účasti - přesto účastníci Směrnici podléhají).
Porušování antidopingových pravidel
Doping je definován jako porušení jednoho nebo více antidopingových pravidel tak, jak jsou uvedena v článcích 2.1 až 2.10 Směrnice. Stejně jako v oblasti práva i zde platí, že případná neznalost pravidel z jejich porušení neomlouvá, tzn. je na každém sportovci, aby se s antidopingovými pravidly seznámil. Některá možná porušení antidopingových pravidel jsou definována takto:
- Přítomnost zakázaných látek nebo jejich metabolitů či markerů ve vzorku sportovce (jedná se tedy zejména o případy, kdy je na základě rozboru vzorku krve nebo moči sportovce odhalena přítomnost jedné či více nedovolených látek či jejich metabolitů nebo markerů).
- Použití nebo pokus o použití zakázané látky nebo metody sportovcem.
- Vyhýbání se, odmítnutí nebo nedostavení se k odběru vzorku (zpravidla se jedná o situace, kdy sportovec i přes výzvu dopingového komisaře odmítne dopingovou kontrolu či se jí jiným vědomým způsobem vyhne).
- Porušení povinnosti informovat o místě pobytu (tento bod se týká sportovců, kteří mají povinnost informovat antidopingovou organizaci o místech svého pobytu pro možnost mimosoutěžní kontroly - zpravidla se jedná o reprezentanty).
- Podvádění nebo pokus o podvádění v kterékoliv části dopingové kontroly (může se jednat o pokusy o výměnu vzorku, znehodnocení odevzdávaného vzorku apod.).
- Držení zakázané látky nebo metody.
- Obchodování nebo pokus o obchodování se zakázanou látkou nebo metodou.
- Podání nebo pokus o podání zakázané látky nebo metody sportovci.
- Dále pak také ve specifických případech spoluvina či zakázané spolčování.
Zakázané látky a metody
Seznam zakázaných látek a metod je pravidelně aktualizován a zvěřejňován na stránkách Antidopingového výboru České republiky. Jeho plné znění si můžete stáhnout v úvodu tohoto článku. Seznam zakázaných látek a metod je rozdělen na tři základní skupiny, a to na látky a metody zakázané stále, tzn. jak při soutěži, tak v mimosoutěžním období, na látky a metody zakázané pouze při soutěži a na látky, jejichž zákaz platí pouze v některých sportech.
Do první z uvedených skupin (zakázané na soutěži i mimo soutěž) patří mimo jiné látky s anabolickým účinkem (typicky androgenní anabolické steroidy, ale i některé ostatní anabolické látky), peptidové hormony a růstové faktory (typicky látky jako růstový hormon, luteinizační hormon, kortikotropiny aj.), hormonové a metabolické modulátory či diuretika a maskovací látky. Mezi zakázané metody patří řada metod souvisejících s manipulací s krví a krevními komponentami, genový doping a také chemická a fyzikální manipulace (tzn. typicky činnosti vedoucí k podvodu nebo pokoušející se o něj ve smyslu porušení platnosti vzorků odebíraných při dopingové kontrole).
Do druhé skupiny zakázaných látek (zakázané jen při soutěži) patří řada stimulantů (z těch známějších např. amfetamin, kokain, při jiném než lokálním podání adrenalin, při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů na 1 ml moči efedrin a další). Při soutěži patří mezi zakázané látky také narkotika (např. heroin, morfin aj.), kanabinoidy (hašiš, konopí, marihuana) a také specifickými způsoby podávané glukokortikoidy. Mimochodem, zde je nutné zmínit, že řada metabolitů uvedených látek zůstává v těle po relativně dlouhou dobu, tzn. výraz "jen při soutěži" je o tuto dobu tímto faktem výrazně rozšířen.
Třetí zmíněnou skupinou jsou látky zakázané jen v určitých sportech, sem patří například alkohol (zakázaný např. pro automobilové nebo letecké sporty) nebo tzv. beta-blokátory (např. lukostřelba a sportovní střelba).
Obecně platí, že je povinností sportovce, aby zajistil, že se žádná ze zakázaných látek nedostala do jeho těla. Zde je vhodné zmínit, že jste-li sportovcem, který může podléhat dopingovým testům a užíváte-li jakékoliv léky, měli byste možnost jejich použití právě ve vztahu k Seznamu zakázaných látek vždy konzultovat s Vaším ošetřujícím lékařem. V případě, že sportovec musí v odůvodněných případech látku ze Seznamu používat, musí předem zažádat o udělení tzv. terapeutické výjimky (tato žádost musí být ale podána a schválena samozřejmě předem, nikoli zpětně až v případě odhalení přítomnosti nepovolené látky - formuláře k podání žádosti jsou dostupné na www.antidoping.cz).
Testování
Jakákoliv organizace s pravomocí k testování sportovců (v rámci České republiky jí je Antidopingový výbor České republiky) může od každého sportovce požadovat, aby jí poskytl vzorek moči nebo krve k otestování, zda sportovec (ne)porušuje antidopingová pravidla. K uvedené výzvě k odběru vzorku může dojít jak na soutěži (zpravidla po jejím skončení, většinou po vyhlašování výsledků), tak také kdykoliv v mimosoutěžním období. V případě, že se sportovec odmítne podrobit dopingové kontrole, porušuje tím antidopingová pravidla. Výběr sportovců, kteří jsou vyzváni k odevzdání vzorku, je popsán ve Směrnici a záleží pouze na rozhodnutí komisařů Antidopingového výboru České republiky.
Výsledky kontroly a disciplinární řízení
Odebrané vzorky jsou analyzovány v akreditované laboratoři a v případě pozitivního nálezu je potom informován jak sportovec, tak daný sportovní svaz. V případě, že je ve vzorku nalezena přítomnost zakázané látky, nebo v případě, že sportovec porušil jiným způsobem antidopingová pravidla, je s ním zahájeno disciplinární řízení.
Každý sportovní svaz má komisi, vícečlennou skupinu zvolených osob, která řeší všechna disciplinární provinění, a to včetně porušení dopingových pravidel. Poté, co je tato komise informována Antidopingovým výborem České republiky o provinění sportovce, uděluje sportovci zpravidla tzv. pozastavení činnosti a informuje jej o zahájení řízení. V průběhu samotného řízení má sportovec možnost obhajoby, a to ať už formou osobního řízení, nebo písemnou. Závěrem disciplinárního řízení je pak rozhodnutí Disciplinární komise o vině nebo nevině. Proti tomuto rozhodnutí se může sportovec (ale také Antidopingový výbor České republiky) odvolat k Výkonnému výboru sportovního svazu. Dále je možné dovolání k Rozhodčí komisi Českého olympijského výboru.
Tresty za porušení antidopingových pravidel
V případě, že sportovec poruší pravidla Směrnice a Disciplinární komise či odvolací orgán jej uzná vinným, následuje trest, který může být od nejmírnějšího „napomenutí“ až po trest zákazu činnosti v dané délce trvání, zpravidla od několika měsíců v případě menšího prohřešku až po doživotní tresty v případě opakovaných a závažných provinění.
Základní představu o výších trestů tak, jak je ukládá Směrnice platná od začátku roku 2015, najdete v následujícím přehledu. Ten je ale velmi zjednodušující, opět pro plné znění prostudujte kompletní Směrnici, kterou je možné stáhnout v úvodu tohoto článku.
Při prvním porušení pravidel o přítomnosti zakázaných látek ve vzorku sportovce, použití nebo pokusu o použití zakázaných látek nebo metod či držení zakázaných látek nebo metod, je zpravidla udělen 4letý trest zákazu činnosti (v minulosti byl tento „základní“ trest dvouletý). Za vyhýbání se, odmítnutí nebo nedostavení se k odběru vzorku je též při prvním provinění udělován 4letý trest zákazu činnosti (v minulosti opět trest 2letý). V případě provinění ve vztahu k porušení povinnosti informovat o místě pobytu jsou základním trestem 2 roky zákazu činnosti. Za obchodování nebo pokus o obchodování se zakázanou látkou nebo metodou či za podání nebo pokus o podání zakázané látky nebo metody sportovci se v závislosti na závažnosti porušení udělují 4 roky až doživotní zákaz činnosti. Na závěr odstavce je ale nutné zopakovat, že uvedené délky zákazů činnosti nejsou dogmatem a vztahují se na ně řady dalších navazujících článků a souvislostí v plném znění Směrnice.
V případě opakovaného porušení antidopingových pravidel se za situace, že se jedná o druhé porušení, volí delší varianta z těchto možností:
- šest měsíců,
- nebo polovina doby zákazu činnosti uplatněné pro první porušení,
- nebo dvojnásobná doba zákazu činnosti jinak platná pro druhé porušení antidopingového pravidla.
Při třetím porušení antidopingového pravidla je vždy udělen doživotní trest zákazu činnosti.
V případě, že je sportovec uznán vinným, jsou jeho výsledky ze soutěže, kde došlo k provinění, a na všech dalších absolvovaných soutěžích anulovány. Za provinění sportovce je zpravidla potrestán i sportovní svaz, a to snížením státních dotací, které dostává na podporu své činnosti na další rok. Doslovně pak platí, že za provinění daného sportovce nesou následky všichni sportovci v dalších letech, kteří kvůli sníženým či zcela odebraným státním dotacím pro daný sport musí hradit např. veškeré náklady spojené s reprezentačními výjezdy, soustředěními či jinými aktivitami sami ze svých prostředků.
Konkrétní případy řešené Disciplinární komisí SKFČR najdete níže:
Závěrem
Jak již bylo zmíněno, tento článek je velmi stručnou a především silně zjednodušující informací o obsahu Směrnice a obecně o antidopingových pravidlech platných pro sportovce a národní sportovní svazy. Informace v tomto článku byly s ohledem na maximální srozumitenost zjednodušeny a tím v některých bodech i znepřesněny. Text článku v žádném případě nenahrazuje plné znění Směrnice, která je společně s mezinárodním Kodexem platným a rozhodujícím dokumentem ve vztahu k antidopingovým pravidlům. I přes zmíněná zjednodušení nezbývá než doufat, že Vám tento článek umožnil nahlédnout do pravidel, která byste v jejich plném znění možná ani neotevřeli.
